MMA svařování patří mezi nejjednodušší a nejrozšířenější metody spojování kovů. Princip spočívá v tom, že mezi obalenou elektrodou a základním materiálem vznikne elektrický oblouk, který taví kov. Elektroda má kovové jádro a speciální obal, jenž se během procesu rozkládá, uvolňuje plyny a vytváří ochrannou atmosféru. Díky tomu se roztavený kov nesetká přímo se vzduchem a vzniká pevný a čistý svar.
Při MMA svařování vždy počítejte se struskou, která po ochlazení pokrývá svar. Je nutné ji po dokončení mechanicky odstranit, například kladívkem nebo kartáčem.
Struska hraje klíčovou roli i během svařování - chrání roztavený kov před oxidací a stabilizuje proces hoření oblouku. Tím zajišťuje, že svar je kvalitní a odolný, a to i v podmínkách, kde jiné metody svařování mohou selhávat.

Kvalita svaru závisí na vhodné elektrodě. Rutilové elektrody se snadno zapalují a tvoří hladký svar, proto jsou ideální pro začátečníky. Bazické elektrody poskytují pevné a odolné spoje, i když jejich zapalování je náročnější. Pro nerez, litinu či hliník slouží speciální elektrody. Důležitý je i průměr - menší (1,6 až 2,5 mm) se hodí na tenké plechy, větší (až 5 mm) na silnější profily.
| Využití | Výhoda | |
| Rutilová elektroda | Opravy, hobby, tenčí materiály | Snadné zapálení, hezký svar |
| Bazická elektroda | Nosné konstrukce, silné profily | Vysoká pevnost, houževnatost |
| Nerezová elektroda | Nerezová ocel, potravinářství | Koroze odolné svary |

Správné nastavení proudu je při MMA svařování naprosto zásadní. Každý typ elektrody vyžaduje určitou hodnotu, která zajistí stabilní oblouk a kvalitní svar. Pokud je proud příliš nízký, elektroda se neustále lepí k materiálu a svařování je obtížné. Naopak příliš vysoký proud vede k nadměrnému rozstřiku, nerovnoměrnému svaru a v krajním případě i k prohoření materiálu.
Vždy se vyplatí řídit doporučením výrobce uvedeným na obalu. Tyto hodnoty jsou ověřené a pomohou vám dosáhnout stabilního oblouku i spolehlivého svaru.
Průměr 2,5 mm: doporučený proud je přibližně 70-90 A, ideální pro práci s tenčími plechy a drobnějšími konstrukcemi.
Průměr 3,2 mm: vyžaduje proud kolem 90-130 A, což je univerzální volba pro většinu běžných oprav a domácí dílnu.
Průměr 4,0 mm: optimální proud se pohybuje mezi 130-170 A a využívá se hlavně u silnějších profilů a robustních konstrukcí.

Pro začátečníky bývá nejtěžším krokem samotné zapálení oblouku, které lze provést dvěma způsoby - buď škrtnutím podobným zapalování zápalky, nebo krátkým poklepáním a rychlým odtažením elektrody. Jakmile se oblouk zapálí, je nutné držet elektrodu pod úhlem přibližně 60 až 70 stupňů a vést ji rovnoměrně po materiálu. Klíčem k úspěchu je udržet stálou délku oblouku: pokud je příliš dlouhý, ve svaru vznikají póry a spoj ztrácí pevnost, zatímco příliš krátký oblouk vede k neustálému lepení elektrody a nerovnoměrnému svaru. Správná technika proto vyžaduje cvik a trpělivost, ale odměnou je pevný a čistý spoj.

Svařování obalenou elektrodou je možné provádět v několika polohách - vodorovně, svisle i nad hlavou. Každá z nich klade jiné nároky na zručnost svářeče. Nejjednodušší a nejstabilnější je poloha vodorovná, která se doporučuje všem začátečníkům pro nácvik základní techniky. Při svislém svařování je nutné hlídat kratší oblouk a plynulé vedení, aby roztavený kov nestékal dolů. Nejnáročnější variantou je svařování nad hlavou, kde je potřeba velká zkušenost, jistá ruka a neustálá kontrola kapek kovu, aby svar zůstal čistý a pevný.
Trénujte nejprve vodorovné svary na rovných kusech kovu. Jakmile získáte jistotu v zapalování a vedení elektrody, postupně si vyzkoušejte i složitější polohy.
Svařování obalenou elektrodou je sice dostupná a univerzální metoda, ale zároveň přináší rizika, která není radno podceňovat. Jiskry, vysoké teploty i intenzivní světelný oblouk mohou způsobit popáleniny, úrazy nebo vážné poškození zraku. Proto by měla být bezpečnost vždy na prvním místě - správná výbava a prostředí chrání nejen svářeče, ale i okolí.
Svářečská kukla s automatickým stmíváním: chrání oči před oslněním a zároveň umožňuje pohodlně sledovat práci.
Ochranné rukavice a oděv: musí být odolné proti jiskrám i žhavým kovovým kapkám, aby nehrozily popáleniny.
Větrání nebo odsávání spalin: při práci v uzavřených prostorech je nezbytné, protože výpary ze svařování mohou být zdraví škodlivé.
Dodržování těchto základních pravidel výrazně snižuje riziko úrazu a dělá ze svařování bezpečnější a příjemnější činnost, ať už v dílně, nebo na stavbě.

Lepení elektrody: vzniká při příliš nízkém proudu nebo pokud držíte oblouk příliš krátký. Elektroda se přichytí k materiálu a ztěžuje pokračování v práci.
Rozstřik kovu: objevuje se při vysokém proudu nebo naopak při dlouhém oblouku. Kov se rozprskává kolem svaru a zhoršuje kvalitu spoje.
Póry ve svaru: jsou důsledkem vlhkých elektrod nebo špatně očištěného povrchu, což způsobuje vznik bublin a oslabuje pevnost svaru.
Slabý průvar: nastává při příliš rychlém posuvu elektrody, kdy se kov nestačí dostatečně natavit a spoj zůstává povrchový a křehký.

Svařování obalenou elektrodou patří k základním dovednostem každého kutila i profesionála. Je univerzální, cenově dostupné a umožňuje opravy i stavby od plotu po ocelové konstrukce. Kdo zvládne MMA metodu, ten má otevřené dveře k dalším technikám - TIG či MIG. Začněte s rutilovou elektrodou, trénujte vodorovné svary a postupně přidávejte obtížnější polohy. Výsledkem budou pevné a spolehlivé spoje, které vydrží roky.