Obsah článku
Ptáci jsou mistři letu, ale i oni mají své limity. Sklo je pro ně téměř neviditelné – buď propouští světlo a vypadá jako volný prostor, nebo odráží okolní přírodu, což vytváří iluzi, že mohou pokračovat v letu. Nejčastěji k nárazům dochází za svítání, v mlze, při zatažené obloze nebo za jasného slunce – jednoduše tehdy, kdy je sklo buď zcela průhledné, nebo se chová jako zrcadlo.
Rizikové jsou zejména stavby s rozsáhlými prosklenými fasádami, spojovací krčky mezi budovami, rohová okna, zimní zahrady, zábradlí z čirého skla, prosklené balkóny, ale i běžná okna v rodinných domech. Velkým problémem jsou také prosklené protihlukové stěny podél silnic nebo tramvajových tratí.
Podle dostupných studií zahyne po nárazu do skla jen v Evropě přes 100 milionů ptáků ročně. V USA se odhady pohybují až kolem miliardy. Většina těchto úmrtí je zcela zbytečná. Ptáci hynou nejen bezprostředně po nárazu, ale i později – na vnitřní zranění, krvácení nebo jako snadná kořist predátorů.
Malí ptáci, jako jsou sýkory nebo červenky, často nezanechají žádnou stopu. Když přiletíte domů a nic nevidíte, neznamená to, že k nárazu nedošlo. Problém je často nenápadný, ale reálný. O to důležitější je mu předejít.
Nárazy se dějí všude – ve městech, na vesnicích, v přírodě. Zvýšené riziko je tam, kde se sklo nachází v blízkosti:
Nebezpečné jsou zejména rohy domů s okny po obou stranách, nebo skleněné stěny, které vytvářejí iluzi průchodu.
Mnoho lidí se snaží ptákům pomoci tím, že na okna lepí černé siluety dravců. Bohužel, tento „mýtus dravce“ je dlouhodobě vyvrácený – ptáci se jednoho statického tvaru neleknou. Po čase si na něj zvyknou nebo ho ignorují úplně. Efektivní ochrana vypadá jinak.
Sklo je třeba pro ptáky udělat viditelným. K tomu slouží speciální polepy – nikoli ve tvaru jednoho velkého objektu, ale jako soustava drobných prvků, pravidelně rozmístěných.
Velikost a rozestup záleží na druhu ptáků, ale osvědčené jsou tyto zásady:
Barvu polepů volte podle světelných podmínek – někdy je vhodná černá, jindy bílá, oranžová nebo UV reflexní fólie (viditelná jen pro ptáky).
Mechanické prvky před sklem – jako jsou žaluzie, mřížky, lanka, nebo síťoviny – výrazně snižují odrazivost a zároveň fyzicky zabraňují nárazu. Lze je doplnit popínavými rostlinami nebo stíněním fasády.
Ptáci jsou aktivní hlavně ráno a večer – a právě tehdy je světlo zásadní. Noční osvětlení budov by mělo být směrováno dolů, nikoli k obloze. V blízkosti výškových budov se v některých zemích v době migrace dokonce světla zcela vypínají.
Přesun krmítek dál od oken, výsadba keřů ve vzdálenosti 1–2 metry od skla, nebo naopak zakrytí výhledu hustým porostem – to vše může ptáky „zpomalit“ a umožnit jim nárazům se vyhnout.
U plánovaných staveb je možné riziko vyřešit už v návrhu. Architekti mohou:
V zahraničí je běžné zohlednit ochranu ptáků už při plánování, u nás zatím chybí závazná pravidla i osvěta.
Jestliže najdete ptáka po nárazu, nemusí být vždy mrtvý. Leží-li bezvládně, ale bez viditelného zranění, umístěte ho do tmavé, uzavřené krabice a dejte mu pár hodin klid. Pokud se zotaví, pusťte ho zpět do přírody. Jinak kontaktujte nejbližší záchrannou stanici.
Nárazy ptáků do oken jsou zbytečnou a snadno řešitelnou tragédií. Každý z nás může přispět k tomu, aby se skleněná past změnila v bezpečný prostor. Ať už jste majitel rodinného domu, architekt, správce školy, firmy nebo radnice – řešení existují. A nezáleží, jestli máte jedno okno nebo celou prosklenou fasádu.
Megastroj doporučuje:
Zkontrolujte své skleněné plochy a pokud se v okolí pohybují ptáci, jednejte. Pomůžete přírodě – a uděláte krok k budově, která dává smysl.
Nechte nám své telefonní číslo
a
my se vám ozveme.