Muškáty patří mezi teplomilné rostliny, které chlad snášejí jen velmi omezeně, proto je důležité nepodcenit správné načasování jejich zazimování. Ideální chvíle přichází ve chvíli, kdy noční teploty začínají klesat k 0 °C. V tomto období už hrozí poškození pletiv, zpomalení růstu a celkové oslabení rostlin, které se může negativně projevit i v následující sezóně.
Nečekejte na první silný mráz - muškáty je lepší zazimovat o něco dříve, než riskovat jejich poškození chladem.
Krátkodobý slabý mrazík muškáty často ještě zvládnou bez viditelných následků, delší vystavení nízkým teplotám však může vést k nevratnému poškození nebo úplnému úhynu rostliny. Zkušenosti proto ukazují, že se vyplatí reagovat včas a přesunout muškáty do bezpečí ještě před příchodem chladného počasí, než spoléhat na to, že „to ještě vydrží“.
Než muškáty přenesete do zimního úkrytu, je důležité věnovat jim chvíli péče. Správná příprava výrazně sníží riziko chorob a zajistí, že rostliny přečkají zimu v dobré kondici.
Součástí správného zazimování muškátů je i radikálnější řez, kterého se řada pěstitelů zbytečně obává. Výhony se obvykle zkracují přibližně na třetinu původní délky, čímž se rostlina připraví na klidové období a lépe hospodaří se svou energií během zimních měsíců.
Řez provádějte vždy ostrými a čistými nůžkami, ideálně dezinfikovanými, aby nedošlo k roztřepení pletiv nebo zavlečení chorob, které by mohly rostlinu během zimy zbytečně oslabit.
Pro zimní období potřebují muškáty světlé a chladné místo s teplotou ideálně mezi 5 až 10 °C, které zpomalí jejich růst a umožní jim přejít do klidového režimu. V těchto podmínkách rostliny neplýtvají energií a lépe si uchovají vitalitu pro jarní období. Vhodné jsou například nevytápěné chodby, světlé sklepy, zimní zahrady nebo chladnější verandy s dostatkem denního světla. Příliš teplé prostředí vede k vytahování slabých, křehkých výhonů, zatímco mráz může muškáty rychle a nenávratně poškodit.
Během zimního klidu mají muškáty výrazně nižší nároky na vodu než v období růstu a kvetení, protože jsou v klidovém režimu, téměř nepřirůstají a nadbytečná vlhkost jim spíše škodí než prospívá. Zalévejte proto jen velmi střídmě - cílem je zabránit úplnému vyschnutí kořenového balu, ale zároveň se vyhnout přemokření, které patří mezi nejčastější zimní chyby a často vede k uhnívání kořenů, vzniku plísní nebo oslabení celé rostliny. Čím chladnější a tmavší je zimoviště, tím méně vody muškáty potřebují, a proto v zimě platí jednoduché pravidlo: raději zalít málo než příliš.
| Podmínky zimování | Frekvence zálivky | Na co si dát pozor |
| Chladné a světlé místo | 1× za 3-4 týdny | substrát nesmí zůstat dlouhodobě mokrý |
| Chladné a méně světlé místo | 1× za 4-6 týdnů | zvýšené riziko hniloby kořenů |
| Teplejší zimoviště | častěji, velmi opatrně | hlídat vytahování slabých výhonů |
Základní princip zazimování platí pro všechny muškáty stejně, přesto se jednotlivé typy v nárocích mírně liší. Anglické muškáty jsou obecně citlivější na chlad i nedostatek světla, proto jim vyhovuje světlejší a o něco stabilnější zimoviště. Naopak převislé a páskaté muškáty patří k odolnějším druhům, které snášejí zimní podmínky lépe a dokážou se s menšími výkyvy teplot vyrovnat bez větších problémů. Přizpůsobení péče konkrétnímu typu muškátu se na jaře pozitivně projeví silnějším růstem i bohatším kvetením.
S příchodem jara, nejčastěji v březnu nebo dubnu, se muškáty postupně probouzejí ze zimního klidu. Rostliny začínají znovu růst, tvořit nové listy a potřebují více péče než během zimy. V této fázi je ideální čas je přesadit do čerstvého substrátu, postupně zvýšit zálivku a přesunout je na světlejší místo, kde získají dostatek energie pro nový růst. Náhlé změny však muškátům nesvědčí, proto je důležité vše dělat pozvolna.
Ano, přesazení do čerstvého substrátu je velmi vhodné. Rostliny tím získají nové živiny, lepší strukturu půdy a prostor pro kořeny, což se pozitivně projeví na jejich vitalitě i budoucím kvetení.
Ne, zálivku je potřeba zvyšovat postupně. Kořenový systém si musí na aktivní režim teprve zvyknout a přílišná zálivka by mohla vést k zahnívání kořenů.
Před vynesením muškátů ven je nutné počkat, dokud zcela nepomine riziko mrazů. Ideální je postupné otužování - nejprve je dávat ven jen přes den a na noc je opět uklízet. Jakmile jsou teploty stabilní a nehrozí noční mrazíky, mohou se muškáty vrátit na balkon či zahradu natrvalo a naplno se připravit na další bohatou sezónu.
Zazimování muškátů není žádná věda, ale spíš malé zahradnické umění, kde rozhodují správné drobnosti. Když rostlinám dopřejete včasné zazimování, rozumný řez, vhodné místo a jen tolik vody, kolik skutečně potřebují, odmění se vám na jaře silným růstem a záplavou květů. Naopak mráz nebo přemokření dokážou i jinak odolné muškáty rychle vyřadit ze hry. Dejte jim proto přes zimu klid, světlo a chlad a až se jaro zeptá, budou připravené znovu zazářit na plné obrátky.