Obsah článku
Zavřít
Bugenvilea je popínavá kráska z Jižní Ameriky, která v teple roste jako bujná liána či keř, u nás však nejčastěji zdobí terasy a balkony v nádobách. Její „květy“ tvoří papírově tenké barevné listeny obklopující drobné bílé kvítky - právě díky nim září v odstínech růžové, fialové, žluté, oranžové či bílé a stává se nepřehlédnutelným solitérem.
Už při nákupu vybírejte rostlinu s pevnými výhony a zdravými listy - žloutnutí či opad signalizuje stres, který může ovlivnit kvetení.
Bugenvilea se prodává vyvázaná na oblouku, mříži nebo tvarovaná jako malý stromek. Miluje slunce, rychle přirůstá a dokáže během sezóny zaplavit prostor desítkami listenů. Jen pamatujte, že jde o teplomilnou rostlinu - ven smí jen v bezmrazovém období a v zimě potřebuje chráněné vnitřní stanoviště.
U bugenviley rozhoduje místo, čím více slunce a tepla má, tím bohatěji kvete. Ideální je jižní či jihozápadní terasa s několika hodinami přímého světla denně. V chladu nebo polostínu rostlina ztrácí barvy a květů se objeví jen minimum, proto ji ven umísťujeme až po zmrzlých a na podzim včas přenášíme do bezmrazového prostoru.
Na jaře rostlinu postupně otužujte, první dny ji nechávejte venku jen pár hodin a vždy v závětří.
Na větrných balkonech ji chraňte před prudkými poryvy, které mohou snadno polámat křehké výhony.
V létě dbejte na to, aby se substrát v nádobě nepřehříval - pomůže světlý obalový květináč či podstavec, který zvedne nádobu z rozpálené podlahy.
Bugenvilea ocení lehký, dobře propustný, ale živný substrát. Ideální je kvalitní zemina pro balkonovky s příměsí perlitu či hrubého písku, která zabrání zadržování vody. Nezapomeňte na drenážní vrstvu na dně, aby kořeny netrpěly přemokřením. Rostlina si rychle říká o větší prostor - mladým stačí nádoba kolem 25 až 30 cm, starší kusy se rozkvetou nejlépe v ještě prostornějším květináči.
| Na co si dát pozor | |
| Zemina | Neutopená, těžká zemina - vede k přemokření a uhnívání kořenů. |
| Květináč | Příliš malý květináč - rostlina se rychle vyčerpá a kvete méně. |
| Zálivka | Dlouhodobě mokrý substrát, stojící voda v misce nebo podmiskách. |
| Hnojení | Nadměrné hnojení dusíkem - hodně listů, málo květů. |
Řez bugenviley je klíčem k bohatému kvetení i elegantnímu tvaru. Rostlina tvoří květy hlavně na vyzrálých výhonech, často z minulého roku, proto je potřeba postupovat s citem. Ideální chvílí pro výraznější řez je konec zimy či velmi časné jaro, kdy se keř teprve probouzí a nehrozí ztráta většiny poupat.
Výhody pravidelného řezu
Rizika nesprávného řezu
Namnožit si bugenvileu doma je překvapivě snadné a zároveň velmi uspokojivé - během pár týdnů můžete sledovat, jak z malého řízku vzniká nová rostlina. Nejlépe zakořeňují polozralé letní výhony, které jsou už dost pevné, ale stále pružné a ochotné tvořit nové kořínky. Stačí jen pár jednoduchých kroků a trocha trpělivosti.
Vyberte zdravý výhon (10-15 cm) - nejlépe letošní, pevný a bez květů, aby měl dost energie na tvorbu kořenů.
Odstraňte spodní listy a horní zkraťte - tím snížíte odpařování vody a řízek se lépe soustředí na zakořenění.
Spodní konec seřízněte šikmo - a ponořte ho do stimulátoru, který podpoří rychlejší a silnější tvorbu kořínků.
Zapíchněte řízek do lehkého, vzdušného substrátu - směs rašeliny s pískem či perlitem jemně přitlačte, aby řízek dobře držel.
Přikryjte nádobu a dejte ji na světlé, chráněné místo - sáček nebo miniskleníček zvýší vlhkost a mírně vlhký substrát pomůže stabilnímu zakořenění.
Bugenvilea je srdcem i duší opravdová milovnice tepla, takže zima je pro ni tak trochu strašák. Venku u nás celoročně nepřežije - stačí jeden slabý mrazík a je po parádě. Proto je zazimování jedním z nejdůležitějších kroků v jejím pěstování. Jakmile se na podzim začnou objevovat chladná rána a teploty stabilně klesají pod 10 °C, nastává čas přestěhovat tuhle barevnou krásku do bezpečí domova. Stačí pár správných kroků a bougainvillea vám bez úhony přečká i to nejpochmurnější období roku.
Bugenvilea sice nepatří mezi vyloženě jedovaté rostliny, ale její mléčná šťáva může u citlivějších lidí či zvířat způsobit lehké podráždění pokožky nebo mírné zažívací potíže, pokud by někdo ochutnal její listy. Není to nic vážného, přesto se vyplatí trochu opatrnosti, zejména v domácnostech s malými dětmi nebo zvědavými mazlíčky.
Otrava nehrozí, protože bugenvilea není vysoce toxická. Přesto může její míza způsobit drobné podráždění, takže je vhodné rostlinu umístit mimo snadný dosah a děti naučit, že se rostliny neochutnávají.
Ano, ale s malou dávkou opatrnosti. Nejlepší je začít s menší rostlinou a pár týdnů sledovat, zda se neobjeví kožní nebo dýchací reakce.
Při rozumném zacházení je tedy možné mít bugenvileu i v rodinách s dětmi, alergiky nebo mazlíčky. Stačí znát její drobná rizika, umístit ji na vhodné místo a pozorovat, zda domácnosti opravdu vyhovuje.
Bugenvilea je neuvěřitelně variabilní a dovolí vám být při pěstování opravdu kreativní. Můžete ji vést jako šplhavou popínavku po mříži, tvarovat do elegantního stromku na kmínku nebo ji nechat volně přepadávat z většího závěsného květináče. Pěstování bugenviley na kmínku sice vyžaduje trochu trpělivosti, ale výsledkem je efektní solitéra připomínající malý středomořský strom.
Při tvarování buďte důslední - pravidelné vyvazování mladých výhonů vám ušetří práci později.
K dispozici jsou i kompaktnější odrůdy dorůstající kolem jednoho metru, ideální do menších nádob či závěsných košů. Při výběru v zahradnictví sledujte nejen barvu, ale také růstový typ a očekávanou velikost, protože právě ty určují, jak snadno se vám bude rostlina později tvarovat.
Bugenvilea sice není rostlina pro zapomnětlivé, ale za trochu péče vás odmění oslnivou záplavou barev. Miluje slunce, teplo, lehký a propustný substrát, střídmou zálivku a hlavně jistotu bezmrazého přezimování. Když zvládnete zimní úkryt, občasný tvarovací řez a třeba i množení řízky, získáte dlouhověkou krásku, která vám každé léto přinese kousek středomořské atmosféry.