Obsah článku
Zavřít
Než se pustíte do stavby zdi, udělejte si malou mentální rozcvičku. Čím víc otázek si položíte na začátku, tím méně problémů vás čeká po cestě. Stavba zdi není jen o maltě a cihlách, ale hlavně o tom, co od ní vlastně čekáte. Má držet střechu, dělit prostor, tlumit hluk, nebo jen hezky vypadat? Odpovědi vám napoví, jaký materiál zvolit i jak hluboko kopat.
Zamyslete se, k čemu má zeď sloužit - bude nosná, příčková nebo jen okrasná? Stojí venku nebo uvnitř? Protože jiný materiál zvládne zimu na zahradě a jiný se hodí do suchého interiéru. Co je pod ní? Hlína, štěrk, staré základy? Pevný podklad je totiž základ všeho. A nakonec si upřímně řekněte: chcete moderní hladký beton, starou dobrou cihlu, nebo pohledově působivý kámen? Vzhled totiž není jen detail - tvoří charakter celé stavby.

Při výběru materiálu pro stavbu zdi hraje roli nejen cena, ale i vlastnosti jako izolace, pevnost nebo rychlost výstavby. Následující přehled vám pomůže porovnat výhody a nevýhody nejčastěji používaných zdicích materiálů:
| Pálené cihly | Betonové tvárnice | Vápenopískové bloky | |
| Výhody | Tradiční materiál, dobrá izolace, paropropustnost | Pevnost, odolnost, rychlá výstavba | Rovnost, pevnost, akustická izolace |
| Nevýhody | Vyšší cena, pomalejší výstavba | Horší tepelná izolace, hmotnost | Nutnost omítky, nasákavost |
Než se pustíte do samotného zdění, připravte si kompletní výbavu. Správné nářadí vám nejen usnadní práci, ale také výrazně ovlivní přesnost, rychlost i výsledný vzhled celé stavby.
Zednická lžíce a hladítko - pro nanášení a roztírání malty, tvarování a uhlazení povrchu
Vodováha a šňůra (zednický provázek) - nezbytné pro udržení roviny a přesného vedení řady
Gumové kladívko a klínky - pro jemné usazení tvárnic bez poškození a vyrovnání spár
Míchačka nebo nádoba na maltu - podle rozsahu stavby zvolte strojní nebo ruční míchání
Kbelík, štětec a stěrka - pro nanášení vody, lepidla či úpravy detailů během zdění
Řezačka tvárnic nebo pilka na pórobeton - pro úpravu rozměrů, výřezů a zakončení řady bez zbytečných ztrát materiálu

Stavba zdi může působit jednoduše, ale každý krok rozhoduje o výsledné pevnosti, rovnosti i životnosti konstrukce. Důkladnost na začátku vám ušetří spoustu oprav později. Tady je základní postup, jak začít správně:
Připravte základ - rovný, stabilní a vodorovný povrch je klíčový. V exteriéru se neobejdete bez betonového základu, ideálně alespoň 30 cm hlubokého a vyzrálého.
Vytyčte první řadu - použijte zednickou šňůru, vodováhu a trpělivost. Tato řada určuje směr, výšku i rovinu celé zdi, takže si na ní dejte záležet.
Naneste maltu nebo lepidlo - u klasických cihel sáhněte po tradiční maltě, u moderních tvárnic nebo pórobetonu použijte speciální lepidlo, které zajišťuje přesnost a pevnost spoje.
Skládejte zdivo na vazbu - každý další řádek začínejte posunutím (obvykle polovinou tvárnice), aby se svislé spáry nepřekrývaly. Tak vznikne stabilní a pevná konstrukce.
Kontrolujte výšku a svislost - pravidelně používejte vodováhu a gumové kladívko na jemné dorovnání. Jedna špatně usazená cihla může rozhodit celý průběh.
Vyplňte spáry - u klasického zdiva nezapomeňte zaplnit všechny spáry maltou. U přesných tvárnic stačí tenkovrstvá lepicí směs, ale musí být aplikována rovnoměrně a bez mezer.

Zakončení zdi je stejně důležité jako její založení - tvoří základ pro další konstrukce nebo finální úpravy. Vrchní řadu zdiva je nutné pečlivě zarovnat do roviny, aby byla připravená na omítku, osazení překladů, případně uložení stropních trámů či věnce. Zejména u nosných nebo vnějších zdí je vhodné zakončit zeď věncovou tvárnicí nebo železobetonovým věncem s výztuží, který zajistí rovnoměrné rozložení zatížení a zpevní celou stavbu.
Před betonáží věnce nezapomeňte zakrýt zdivo fólií nebo navlhčit - zabráníte tak nežádoucímu nasákání vody z čerstvého betonu do tvárnic.

Rozdíl mezi příčkou a nosnou zdí spočívá především v jejich funkci, tloušťce a použitém materiálu. Příčky nejsou nosné a mají tloušťku zpravidla 7,5 až 15 cm. Jsou ideální pro vnitřní členění místností a používají se lehčí materiály jako sádrokarton, pórobeton nebo vápenopískové cihly, což umožňuje rychlou a nenáročnou montáž.
Příčky je výhodné stavět až po rozvodech elektřiny a vody - ušetříte si tak zbytečné bourání a upravování.
Naopak nosné zdi jsou součástí konstrukčního systému domu a musí odolávat tlaku z vyšších podlaží nebo střechy. Jejich minimální tloušťka bývá 25-30 cm včetně omítek a volba materiálu podléhá statickému posouzení. Proto vždy doporučujeme konzultaci s odborníkem.

Spotřeba materiálu se liší podle zvoleného typu zdiva, jeho tloušťky a konkrétního rozměru cihel nebo bloků. K výslednému množství vždy připočítejte rezervu 5 až 10 % na prořezy, poškození při dopravě a případné opravy. Vyplatí se mít pár kusů navíc než stavbu přerušit kvůli chybějícím materiálům. Pro hrubý odhad lze použít tyto orientační hodnoty:
1 m² cihlové zdi (šířka 30 cm) vyžaduje přibližně 50 klasických cihel, pokud jde o plné nebo děrované formáty.
1 m² zdi z vápenopískových bloků postačí složit z 8 až 10 kusů, protože bloky jsou větší a přesnější.
1 m² zdi z betonových tvárnic zpravidla spotřebuje okolo 6 kusů tvárnic, v závislosti na výšce a šířce jednotlivých prvků.

Pokud se držíte správného postupu, stavba zdi svépomocí není žádná věda. S trochou trpělivosti, přesností a chutí se naučit si můžete sami vybudovat příčku, plot nebo nosnou stěnu. Pamatujte, že nejdůležitější je dobře připravený základ, kvalitní materiál a pečlivé zdění na vazbu. A když si nejste jistí, není ostuda zeptat se odborníka. Svépomocná stavba je nejen finančně výhodná, ale přináší i pocit dobře odvedené práce. Přejeme vám pevné zdi a rovné spáry!