Obsah článku
Při výběru vhodného keře pro živý plot je klíčové zohlednit typ půdy, do které ho chcete zasadit. Různé rostliny mají odlišné nároky na vlhkost a živiny. Například pámelník, známý svými bílými bobulemi, které jsou sice jedovaté, ale ne smrtelné, prospívá v jílovité, humózní půdě. Do lehčích, písčitých půd se hodí turkestánský brest – rychle rostoucí keř, který snadno vytvoří hustý plot vysoký až tři metry.
Živé ploty se dělí do čtyř skupin: opadavé, stálezelené, kvetoucí a jehličnaté. Každá skupina má jiné vlastnosti i nároky na péči. Zatímco některé druhy vyžadují časté tvarování, jiné rostou volně a téměř bez zásahu. Při výběru je proto důležité zohlednit nejen podmínky pozemku, ale i vlastní časové možnosti a očekávání.
Rychlý růst a neprůhlednost od jara do podzimu předurčují opadavé živé ploty k tomu, že se stanou hlavní dominantou vašeho pozemku. Nejvyužívanější rostlinou, a tím pádem i skvělým kandidátem na opadavý živý plot, je keř zvaný Ptačí zob. Není potřeba se mu tolik věnovat, stačí občas zastřihnout a o zbytek se postará sám.
Z názvu je jasné, že tyto keře budou celoročně zelené. Zároveň jsou dobrými pohlcovači hluku. Nejznámějšími keři ze stálozelených plotů jsou určitě túje, které jsou často zmiňované i ve filmovém prostředí. Například ve filmu Teorie tygra, kde Jiří Bartoška usekne celou túji a jen dodá: „Tak jsem si řekl, že je jednou ostříhám pořádně“.
Kvetoucí živé ploty jsou skvělou volbou pro ty, kdo chtějí do zahrady přidat barvy a sezónní proměnlivost. Hlohyně (Pyracantha) patří mezi oblíbené druhy – zaujme hustým růstem, bílými květy na jaře a barevnými plody na podzim. Ty sice působí dekorativně, ale pro většinu ptáků nejsou lákavé, takže nehrozí, že by se plot stal jejich útočištěm. Hlohyně je navíc nenáročná na péči a dobře snáší mráz i sucho, což z ní dělá vhodnou volbu i pro méně zkušené pěstitele.
Neopadavé živé ploty představují praktické a nenáročné řešení pro ty, kteří chtějí mít zeleň na zahradě po celý rok. Díky tomu, že si udrží listy i v zimě, poskytují celoroční soukromí a estetickou funkci. Jsou to v podstatě soběstačné rostliny, které nevyžadují častou péči – postačí jim občasná zálivka a mírné zastřižení. Ideální jsou například zimostráz, bobkovišeň nebo cesmína, které se dobře tvarují a zároveň si udržují kompaktní vzhled.
Péče o živý plot už není tak náročná činnost, pokud máte správné vybavení. Mezi kvalitní výbavu každého zahradníka patří nůžky na živý plot. Nejpopulárnější jsou určitě nůžky elektrické, které jsou už nyní lehké a dobře se s nimi manipuluje. Pro milovníky precizních střihů jsou vhodné ruční nůžky, se kterými budou keříky na milimetry přesné.
Živé ploty se stříhají na jaře, v období, kdy vám už nebudou mrznout palce u nohou. Každoroční stříhání zaručí jejich hustotu a rozvětvení. Pokud máte o tvaru jasnou představu, je potřeba keř zastřihávat tak dlouho, dokud nedosáhnete vysněného tvaru.
Umělý živý plot, často označovaný jako umělé zastínění, slouží primárně k ochraně soukromí. Jeho hlavní výhodou je bezúdržbovost, což ocení zejména ti, kteří nemají čas nebo chuť pravidelně pečovat o zeleň. Instalace je velmi jednoduchá – umělé zastínění lze snadno upevnit ke stávajícímu plotu pomocí běžných stahovacích pásek. Díky nízké hmotnosti nezatěžuje konstrukci plotu a zároveň vizuálně zakryje nechtěné výhledy.
Moderní umělé ploty často napodobují přírodní materiály, jako jsou jehličnany, břečťan nebo rákos. Pokud však toužíte po přirozenějším vzhledu, ale stále bez nutnosti intenzivní péče, můžete zvážit i štípaný bambus. Ten vytvoří kompaktní a stylové zastínění, které plní podobnou funkci jako živý plot – jen s výrazně menšími nároky na údržbu.
Živé ploty jsou bezpochyby náročnější na údržbu, ale výsledek je nesrovnatelný s umělohmotnou náhradou. Budování živého plotu má své kouzlo, o které je škoda přijít. Zároveň uděláte něco pro přírodu a kvalitu ovzduší, které dýcháte. Máte sice starost navíc, ale výsledek bude stát za to!
Nechte nám své telefonní číslo
a
my se vám ozveme.