Jak vybrat elektrocentrálu: benzín, diesel, nebo LPG?

V tuhle chvíli přichází na scénu elektrocentrála, která dokáže elektřinu jednoduše vyrobit a dodat ji tam, kde ji právě potřebujete. Díky tomu si rozsvítíte na chatě, kde lišky dávají dobrou noc, zapnete elektrický gril v karavanu i když zaparkujete uprostřed divočiny, zprovozníte spotřebiče, které potřebujete ve vašem food trucku, nebo pracovní nástroje na stavbě, kde ještě elektrika není. A takových případů bychom mohli jmenovat nespočet. Elektrocentrála může být i záložním zdrojem elektřiny, například když dojde k výpadku její dodávky. Doma se tak rozhodně neztratí. Člověk ji vlastně může využít kdekoliv. Otázkou pak zůstává jen to, jakou elektrocentrálu vybrat.

Než začnete s výběrem elektrocentrály, ujasněte si, kde ji budete používat. Bude mobilní, to znamená, že s vámi bude cestovat, budete ji převážet z místa na místo, nebo naopak zůstane stát na jednom místě? K převážení jsou rozhodně praktičtější elektrocentrály benzinové nebo plynové (spalující LPG), naopak ty naftové jsou poměrně těžké, takže se hodí spíš v případě, že budou mít své místo pevně dané.

Jaký pohon zvolit?

Již jsme nakousli, že elektrocentrály se liší tím, co je pohání, tedy tím, jaké je k jejich provozu třeba palivo. Nafta, benzin nebo LPG? Druh paliva má zásadní vliv na hmotnost, hlučnost, údržbu i provozní náklady elektrocentrály.

Naftové elektrocentrály jsou poměrně mohutné a tím pádem i těžké, jak jsme uvedli již dříve. Stejně tak jsou poměrně hlučné. Na druhou stranu jsou odolné a vykazují vysoký výkon. Využívají se proto například na stavbách.

Benzinové elektrocentrály jsou asi nejčastěji pořizovaným typem. Oproti naftovým jsou tišší a co se týká hmotnosti i výrazně lehčí. Využití naleznou v běžném životě, na zahradě, chalupě a podobně.

LPG elektrocentrály mají obdobný výkon jako ty benzinové. Jsou šetrné k životnímu prostředí a jejich provoz je levnější. Tento faktor určitě také zvažte, aby vás následné provozní náklady nepřekvapily.

Co ještě – fáze, výkon i regulace napětí

Dále je třeba se rozhodnout, zda bude elektrocentrála jednofázová či třífázová, a rovněž, jaký bude její provozní výkon a způsob regulace napětí. Pojďme se na tyto parametry společně podívat, jsou totiž klíčové pro spotřebiče, které elektrocentrálou chcete napájet.

Jedna nebo tři fáze?

Jednofázové elektrocentrály jsou určeny do běžných podmínek, mohou napájet elektroniku, ruční nářadí, osvětlení, menší pracovní stroje, výčepní zařízení, sekačku, spotřebiče v domácnosti, dílně i na cestách a podobně. Jsou na 230 V a je možné do nich zapojit běžné spotřebiče s přívodním kabelem se dvěma kolíky a otvorem pro uzemnění.

Třífázové elektrocentrály využijete k napájení energeticky náročnějších spotřebičů. Vedle klasické zásuvky na 230 V na nich totiž naleznete i zásuvku na 400 V, tudíž jsou kompatibilní se spotřebiči, které mají na přívodním kabelu čtyři nebo pět kolíků. Využijete je například na stavbě, kde potřebujete pomocí elektřiny oživit míchačku, stolovou pilu nebo třeba wapku. Právem jsou pasovány na opravdové pracanty.

Provozní výkon

Opět se vrátíme k tomu, že je třeba si před pořízením elektrocentrály říct, jaké spotřebiče bude váš nový agregát napájet. Podle toho můžete zvolit provozní výkon elektrocentrály. Ten totiž udává, kolik energie je schopna vyrobit, a lidé bohužel mnohdy ve snaze o maximální úsporu paliva zvolí nedostatečný výkon elektrocentrály. Je proto třeba vzít v potaz požadavky na napájení rozličných druhů spotřebičů:

1. spotřebiče ohmové neboli odporové – mezi tyto spotřebiče patří klasické žárovky, varné konvice, topná tělesa, kávovary, fény a další. Jejich výhodou je, že štítkový výkon odpovídá skutečné spotřebě po celou dobu provozu. Pokud je tak na spotřebiči napsáno například 2 kW, postačí výkon elektrocentrály 2,2 kVA (pro jistotu započítejte rezervu 10 %).
2. spotřebiče indukční – tyto spotřebiče jsou poháněné elektromotorem, například se tak jedná o vrtačky, kotoučové pily, kompresory, čerpadla a další. Jejich nevýhodou je počáteční příkon. Ten bývá vyšší, někdy i mnohonásobně, než následný příkon provozní. Znamená to, že při spuštění potřebují více energie než je uvedené na jejich štítku. A to obvykle 2 krát až 3 krát více.

Způsob regulace napětí

Elektrocentrály se odlišují také způsobem, jak je regulováno napětí. Opět se odpověď na to, jakou regulaci napětí by centrála měla mít, odvíjí od spotřebičů, které bude agregát napájet.

Kapacitní regulace napětí je u centrál nejčastější a napětí je v tomto případě regulováno pomocí kondenzátoru. Je vhodná pro většinu spotřebičů a zvládne i vyšší přetížení motoru při spuštění spotřebiče. V případě, že centrála napájí spotřebiče s kolísavým napětím, měla by mít regulaci napětí AVR, která zabraňuje kolísání napětí v toleranci 2 %. Posledním typem je kompaudní regulace napětí. Tyto elektrocentrály se hodí v případě, že je jejich úkolem napájet přístroje s tvrdým startem.

Konstrukce ovlivňuje hlučnost

Jsou místa, kde je vlastně úplně jedno, jaký hluk elektrocentrála vytváří. Zatímco na stavbě je zvukových vjemů mnohem víc, na chalupě v přírodě si člověk chce spíš vychutnat „to ticho“. Řešíte-li to, jak bude centrála hlučná, zvažte i její konstrukci.

Rámové elektrocentrály jsou obecně hlučnější. Není divu, motor je v jejich případě osazen v otevřené ocelové konstrukci. Zato jsou však levnější než invertorové elektrocentrály, které mají kompaktní vzhled a vypadají, že jsou v podstatě v takovém kufříku. Jejich pořizovací cena je vyšší, avšak investice se vyplatí, protože jsou tišší, praktičtější a snadněji se transportují.