Co obnáší mistrovská zkouška?
Úspěšným složením mistrovské zkoušky získá žadatel mistrovský list a právo užívat titul Mistr. Očekává se, že se tak brzy dočkáme Mistrů tesařů, pekařů, cukrářů a mnoha dalších profesí. Tito mistři by měli být zárukou kvalitně provedené práce a solidního přístupu k zákazníkům, včetně zajištění kvalitního reklamačního, záručního a pozáručního servisu. Mistrovský titul pro zákazníky přinese nejen praktické výhody, ale i symbolický význam jako ocenění za práci nejvyšší kvality.
V současnosti totiž české zákony neumožňují absolventům středních škol formálně deklarovat svou odbornost a kvalitu řemesla, jak je běžné v zahraničí. Mistrovské zkoušky jsou v mnoha evropských zemích, jako je Německo, Rakousko, Francie či Norsko, uznávány a respektovány zaměstnavateli a úřady, což zvyšuje prestiž řemeslníků.
Struktura zkoušky
Mistrovská zkouška se bude konat před zkušební komisí složenou z představitelů Hospodářské komory, Agrární komory a profesních společenství, a také z odborně zdatných osob z různých vzdělávacích institucí. Samotná zkouška bude mít tři hlavní části:
- praktickou,
- teoretickou odbornou,
- teoretickou obecnou.
Praktická část zahrnuje realizaci mistrovského díla na nejvyšší úrovni, zatímco teoretická odborná část se zaměří na ověření odborných znalostí. Obecná část pak prověří provozně ekonomické znalosti žadatele, včetně schopnosti řídit a vést kolektiv pracovníků a orientace v podnikatelském prostředí. Tato jednotná část zkoušky bude platná pro všechny mistrovské kvalifikace.
Oblasti uznání
Zákon a nařízení vlády by měly definovat povolání, u nichž se bude mistrovská kvalifikace ověřovat. Podle prvního návrhu by mistrovské zkoušky mohli skládat lidé ve 48 oborech. Mezi profese, které by měly mít možnost získat mistrovský list, patří houslaři, kadeřníci, kameníci, zedníci, kuchaři, karosáři, obuvníci a mnohé další. Dále se mezi uznávané profese dostanou i floristi, řezníci, včelaři nebo vinaři.
Hospodářská komora odhaduje, že v prvních pěti letech by mohlo být každoročně vykonáno průměrně 2 000 zkoušek, přičemž z toho by mělo být vydáno přibližně 1 600 mistrovských listů. Příklad z Chorvatska, kde se každoročně hlásí průměrně 1 200 zájemců o mistrovské zkoušky v 62 oborech, ukazuje potenciál tohoto systému i v českém kontextu.
Zavedení mistrovských zkoušek v České republice představuje významný krok k uznání kvality a odbornosti v řemeslech. Mistr jako titul bude nejen prestižní záležitostí, ale také zárukou kvality pro zákazníky, kteří hledají odborníky s prokázanou dovedností a znalostmi. Očekává se, že tento systém přispěje k větší profesionalizaci řemesel a zvýšení jejich prestiže na trhu práce. S příchodem mistrovských zkoušek se otevírá nová kapitola v uznávání řemeslných dovedností a zvyšování kvality služeb v Česku.
